14.DEN - Nákupy

Dnes jsme se vybrali do shoping centra. V plánu máme koupit nějakou kosu, nebo srp a trochu zvelebit tu naší zahradu. Ondra se to snažil posekat zednickou lžící, ale metrová tráva se tím opravdu špatne seká :o)) Prošli jsme všechny možné obchody, ale samozřejmě kosu ani srp jsme nesehnali, mají jen sekačky, nebo nějaké strunovou. Tak jsem zhodnotili, že by si asi Irové ublížili s těmito nástroji :o))
Ale přece jenom jsme si něco do pokojíčku donesli a to hezký noční stoleček se třemi poličkami a modrou lampičku na něj. Už teď přemýšlíme jak to potom naložíme do kufru zpátky do česka :o)

13.DEN Natírání

Ráno jsme vstali do pořádného bince….Kluci se opět chystají na fušku a Ondra se k nim přidává natírat dům. Jsme rádi, za každou takovou prácí, jelikož každá koruna dobrá a v tomto případě to bylo 50€. My se spolubydlící Martou jsem mezitím uklidili binec po akci a zašli se podívat na kolotoče, které jsou kousek od našeho baráku. Připadalo mi to trochu jako na Matějské, tak jsem si vzpomněla na Prahu….
Potom jsem klukům uvařila večeři a čekala až se vrátí….

12.DEN Markova rozlučka

Je sobota, půl dvanácté ráno a my ještě stále ležíme v posteli a píšeme tu tyhle nesmysly… Dneska se koná tajná rozlučka našeho spolubydlícího Marka. Kluci jeli na celý den na fušku a my dostali za úkol dát do pořádku trochu barák. K večeru jsem zašli opět k naší myčce na internet a jak si tak hezky ležíme a surfujem po netu, otočím se po nějakém zvuku a málem zařvu strachy, jelikož u naších nohou se objevili dva pitbulli, dostala jsem takový strach, že mě nenapadlo nic jiného, než začít přelézat železný plot, kde jsem si udělala pořádné modřiny. Ondra je mezitím zahnal bundou, ukázal jim že se jich nebojí, tak potom odběhli. A my jsme taky mazali hned domů, byla jsem vytřepaná ještě další půl hodinu. V 20h jsem šli část hostů vyzvednout k nedalekému bufetu a zavést k nám domů. Zbytek hostů měla dorazit později. Udělili jsme nádhernou balónkovou výzdobu a čekali až se kluci vrátí a můžeme Marka překvapit a hlavně ho vylekat, což se maximálně podařilo. No a pak se opět pilo, jedlo, kecalo a pařilo, poslední hosté odcházeli po 3h ranní….

11.DEN Janin pohovor

Tak dneska je velmi obtížný den. Musím v poledne doprovodit Janičku do Dellu, kde má pohovor v jazyce, kterým nevládne. Cestu nám usnadnil náš spolubydlo Marek, který potřeboval pomoct s nějakou poštou a potřeboval ve městě vyřídit nějaké doklady pro návrat na Slovensko. To se stejně nepovedlo, protože by to trvalo 8 měsíců než by to vyřídili… Když nás potom zavezl až před bránu Dellu, bylo ještě moc brzy, tak jsme ještě stihli obhlídku okolí, přičemž jsme potkali jednu polskou dívku, která hledala kudy se dostat do Dellu na interview. To byla příhodná situace skamarádit se a získat tak pomocníka pro Janičku. Polka totiž uměla obstojně anglicky (už je tu rok) a tak Janičce pomáhala při vyplňování dotazníků. Já jsem se mezitím šel projít k autobusové zastávce a zpět (15 minut cesty). Chvilku poté, co jsem se vrátil, už holky vycházely z budovy. Janička celá zářila a jen se chechtala. Takže teď už jen čekáme až nám zavolají, kdy že to máme nastoupit…

10.DEN Ondrův pohovor

Dneska se mi povedlo Ondru úspešne odeslat na pohovor do Dellu. Dostal za úkol, nejen udělat testy a získat zaměstnání, ale zároveň si zapamatovat všechna formuláře a úkoly, které mi musí podrobně popsat a sdělit, co tam budu zítra dělat. Ondra má dobrý pocit z odvedené práce, tak toho určitě vezmou!!! Hodně si toho sice zapamatoval, ale já stejně propadám panice, že neumím anglicky…..

9.DEN Malování

Včera to byl týden, co jsme tady a docela rychle to utíká… Dneska byl Ondra celý den na fušce (melouch), kam ho vzal jeden náš spolubydlící Marek. Já jsem mezitím byla žena v domácnosti, která vyprala, uvařila večeři, uklidila a upekla výtečnou bábovku….
Ondra si malováním kuchyně vydělal celých 75€ ( naše první vydělané peníze!!!)

8.DEN Výlet k oceánu

Venku to nevypadá Bůh ví jak, ale když už jsme vstali tak brzo, tak prostě jedeme! Z centra jedeme nejdříve do městečka Ennis, kde máme hodinu na projití města. V průvodci psali, že za půl hoďky to máme projíte, a měli pravdu. Potom jedeme další hodinu do města Kilkee. Už se pomalu blížíme k městu a furt není oceán vidět. Zdá se mi to nějaké divné, jestli jsem to nespletla….
Ale po vystoupení z busu a ujití cca 200m, ho přece jenom vidíme :o)))
A je úžasný!!! Tak tahle vypadá ATLANTICKÝ OCEÁN!!!!
Prošli jsme všechny možné útesy a dostupná místa, ochutnali slanou chuť oceánu, posbírali mušličky a kamínky a udělali hromadu fotek….. Foukal sice neskutečně silný vítr a měli jsme ošlehaná líca a vlasy totálně zašmodrchané, ale bylo to nádherné. Když se na chvilku uklidnil vítr, tak jsme si sedli na lávku a jen tak pozorovali širý oceán, poletující racky a bylo nám krásné….
Byli jsme tak uchození a unaveni, že jsme v buse hned usli. Byl to krásný den a rozhodně víme, že se k oceánu určitě několikrát ještě podíváme…..

7.DEN

Dneska se byl Ondra zeptat na práci na benzínce kousek od našeho domu, pracuje tam jeden známý Polák od naších spolubydlících. Řekli mu, že ve čtvrtek se mu ozve šéf co a jak. Jinak ve čtvrtek jde Ondra na pohovor do Dellu (počítačová firma, která skládá notebooky), já jdu v pátek, to bude sranda…. Nevím zda se tam nějak s nima domluvím. Tak uvidíme….
Na zítřek je opět v plánu výlet k oceánu, tak snad na druhý pokus , už to výjde, dívali jsme se na předpověď a počasí má být jakž tak…. ( stačí když nebude pršet!!!)

6.DEN King John's Castle

Ráno jsme se probudili do hrozného větru, tak jsme hned věděli, že z výletu k oceánu nebude nic. To je holt Irsko, nelze tu nic plánovat :o(
Před obědem se to přece jenom vylepšilo, tak jsme vyrazili do města k místnímu hradu King John´s castle. Uvítací budova byla strašná, ale v průvodci psali, že se tím nemáme nechat odradit a měli pravdu. Zbytek, už byl historický, udělali jsme asi 150 fotek a skoro po 3 hodinách odcházeli, poměrně profouklí a zmrzlí, ale to nás neodradilo jít se podívat ještě na jiné památky. Potom jsme se podél řeky Shannon vrátili do centra a udělali menší nákup, asi za 60€. Ty peníze tu neskutečně lítají, už ať máme nějakou práci. (Ale vstupné do hradu jsem měli zadarmo, jelikož včera našel Ondra pod postelí 20€ :o)

5.DEN

Ráno spíme dlouho, jelikož jsme se vrátili až ráno a venku stejně prší, tak není kam spěchat. Počasí se začíná vylepšovat, tak jsme zašli prubnout naší myčku a poprvé zkusit spojení přes skype, ale se zklamáním zjistili, že spojení je nejen sekané, ale že i myčka zavírá v 18h a odpojuje internet. Tak nic musíme jindy. Na zítřek plánujeme výlet do Kilkee, uvidíme jak nám pojedou busy. Mělo by to být malebné městečko u oceánu, tak snad to najdeme a hlavně snad nám vyjde počasí!!!!!

4.DEN Šťastný den

Štastný den. Máme vyřízené PPS a podařilo se nám najít internet, sice je to venku u myčky aut na parkovišti, ale jsme rádi i za něj. Druhý den, co je opravdu nádherně, chodíme v triku a kraťasech. Dokonce jsme vzali odpoledne spacáky a vydali se na hřiště do areálu university se opalovat. Večer se chystáme na kolaudačku přátel naších spolubydlících. Poznáváme spoustu nových lidí Čechů a Slováků.
Opékáme, sedíme, pijeme a kecáme……..

3.DEN Úřady

Poté co jsme se probudili do krásného slunečného dne, nás vytáhl spolubydlící Marek na úřad, pro získání PPS number ( nikdo neví, co ta zkratka znamená, ale všichni to tu mají).
Prví návštěva byla neúspěšná, jelikož na smlouvě o pronájmu domu chyběla adresa ( po historkách o Irech nás to ani nepřekvapilo). Co by jste čekali od Irů.
Při druhém pokusu jsme, ale bohužel zjistili, že ten den mají už zavřeno a budou až zítra. O chybějící provozní době, je zbytečné se zmiňovat. Naštvaní jsem odjeli domů. Jelikož sluníčko pořád úžasne svítilo rozhodli jsme se zajít do dalekého levného obchodu Aldi. Uvařili jsme si něco k snědku a využili ještě slunka a vydali si k nedaleké univerzitě na prohlídku areálu.

2.DEN

Dnes jsme se probudili do deště, ale to nás přesto neodradilo od výletu do centra, kde jsem prošli 3x hlavní ulici tam a zpátky a vydali se zpět domů. Povedlo se nám koupit mapu Limericku, SIM karty a redukci do úžasných Irských zásuvek. Zmrzlí a promočení jsme lehli a usnuli.

1.DEN Cesta do Limericku

Na letiště nás vezl taťka Smolík a důsledně nám vysvětlil všechny peripetie letištního provozu.
Kontrolami jsme prošli bez potíží i přesto, že jeden z naších kufrů ukazoval 27kg z povolených 23kg.
Unešení z letištního prostoru - pro nás oba premiéra, jsme fotili jak šílení.
Když se blížil čas odletu, přesunuli jsme se k bráně B5, kde na nás čekalo naše zaparkované letadlo. Rámem se nám podařilo projít hned na druhý pokus. Janě pískal opasek, Ondrovi zas zapomenutý telefon v kapse, ale vše se podařilo napravit a nakonec nás pustili do letadla. Ondra nám vyjednal luxusní místečka u okna 17E,F, ze kterých byl nádherný výlet.
Při startu jsme s úsmevem vzpomínali na kolotoče na Matějské pouti. A pak už jsem se jen kochali nádherným výhledem a tipovali si, co to zrovna může být. Bezpečně jsme poznali až oceán. A to už jsme věděli že se blížíme k naší konečné stanici Dublin. Po vystoupení z letadla jsem šli hledat naše těžké mazliky, rada ovázat si je mašli byla nad zlato, našli jsme oba dva. Na každém rohu v letišti se nás ptali zda chceme poradit a Ondra využil jejich služby a skvělou angličtinou zjistil kde se nachází náš bus do Limericku. Obtěžkání všemi kufry jsme, ale zjistili že nám pře 5 minutami ujel a další jede až za 2 hodiny. Autobusu jsme se nakonec dočkali a vyrazili směr Limerick.
Jeli jsme asi 4h a na konci cesty jsme museli řidiči vysvětlit, kde je zastávka v Castletroy. Řidič byl velmi ochotný a vysadil nás přímo u domu, což jsme se dozvěděli až po vystoupení. Po chvilce k nám dorazila partička slovensky hovořících občanu a říkali nám, že s nimi budeme bydlet.
Seznámili jsme se, ukázali nám dům i náš pokoj. Pak jsme si s nimi dali panáka na uvítanou a zničeně ulehli do své postýlky.